Maturitě se říká zkouška dospělosti. Středoškolský život se velmi liší od toho vysokoškolského. Kromě toho, že se zcela liší skladba výuky a školních povinností, rozdíl spočívá také v životním stylu. Středoškolák více méně ještě žije u rodičů a respektuje také jejich pravidla. Samozřejmě se pomalu, ale jistě seznamuje s tím, co život obnáší. Vysokoškolský život představuje skok do života. Zvláště citelně to pak poznají studenti, kteří studují daleko od domova a jsou nuceni žít na koleji nebo v privátu.
Tento životní styl představuje velmi náročný vstup do života.
Málokterý student má totiž tak bohaté rodiče, aby studiem proplouval bez strádání a tak si musí mnozí studenti přivydělávat na studium a život na koleji prostřednictvím různých brigád. Ovšem pokud studují náročný obor, nemohou to s brigádami až tak dalece přehánět. Studium například medicíny nebo třeba práv je příliš náročné, takže opravdu nezůstává příliš mnoho prostoru pro pracovní aktivity. Mladí lidé jsou tedy nuceni se především maximálně uskromnit a dokázat vyžít z mála.
Velmi příjemným přínosem tohoto životního stylu je často komunitní život s ostatními studenty na koleji. Vzájemná solidarita a loajalita a zároveň úžasný studentský život, kdy si studenti užívají života skutečně naplno.
Ve srovnání se životem na internátu je zde více svobody, nikdo se nemusí nikomu zpovídat, i když určitá pravidla soužití se samozřejmě musí dodržovat.
Každý, kdo zažil život na koleji nebo na vysokoškolském privátu, ví moc dobře, že se jedná o etapu života, která je naprosto nezapomenutelná a která se napíše navždy do srdcí každého, kdo si tím prošel. Mnozí lidé dokonce vzpomínají na tuto etapu jako tu nejkrásnější část svého života.
A to navzdory tomu, že studium samozřejmě není vůbec snadné a to zvláště ne v době, kdy se mladí lidé připravují ve zkouškovém období a ne každá zkouška je korunována úspěchem.
Život vysokoškolského studenta
