V dnešní době už existuje spoustu alternativních škol. Nejsou vždy ale tak oblíbené, jak bychom od takových typů škol očekávali. Nejrozšířenější z nich jsou školy řídící se pedagogikou Marie Montessori.
Jsou tito učitelé opravdu jiní?
Škola Marie Montessori je obecně brána jako ta, která připravuje své děti na život, aby v něm byly zkušené a hlavně samostatné. Učitel v této škole tedy není brán jako vůdce a autorita, ale jako facilitátor, což znamená, že se více věnuje průběhu hodiny, než jejímu obsahu. Na tradičních školách je učitel někdo, koho musí žáci poslouchat, řídit se jeho pokyny a cokoliv není splněno podle jeho požadavků, je považováno za špatné. Role učitele je dominantní a aktivní. Dítě je tedy považováno za pasivního příjemce informací, které se mu od učitele dostávají. Nebylo by lepší, aby i na tradičních školách byla role učitele více nenápadná?
Každý učitel na tradiční škole má za hlavní cíl sociální rozvoj dítěte, a aby do dítěte dostal co nejvíce vědomostí. Většina činností, které se na tradiční škole preferují, málo podporují zájmy dítěte, které jsou v jeho sensitivním období důležité. Přístup Marie Montessori se tomuto chce vyhnout. Dítě si v sensitivním období volí vlastní práci podle svých zájmů a schopností. To, co chce učitel, aby dítě zvládlo, není to nejdůležitější.
Člověk se přece celý život nebude řídit pouze podle nějaké autority, a čím dříve začneme dávat dítěti svobodnější volbu, tím to bude mít v životě snazší
Vyhovuje to dětem?
Práce ve skupině je dobrovolná. Učitel umožňuje žákům vybírat si na práci místa, která chtějí. Mohou se pohybovat a mluvit tak aby nerušily ostatní. Dětem tato metoda vyhovuje, jelikož spolupracují se svými blízkými kamarády a úkoly plní na místě, které je jim příjemné, školní lavice to totiž být opravdu nemusí.
Takže v čem spočívají rozdíly?
· Učitel je spíše kamarád, než autorita
· Větší podpora zájmů dítěte
· Svobodná volba dítěte
· Větší spolupráce s kamarády a rodiči
Učitel na Montessori škole versus klasický učitel
